Určení počtu buněk


Nahoru ] [ Určení počtu buněk ] Dimenzování ]

 

 
autor těchto stránek:

Jiří Molnár

 

Domů
Plánování sítě
Příklad návrhu
Učení počtu buněk

Makrobuňky pro pokrytí obcí

 

Makrobuňky pro pokrytí dopravních tahů

 

Mikrobuňky pro pokrytí obchodního centra

 

Mikrobuňky pro pokrytí zimního stadionu

 

Mikrobuňky pro pokrytí pěší zóny

 

 

 

 

Makrobuňky pro pokrytí obcí

Jak jsem se zmínil, tak pro pokrytí obcí uvažuji makrobuňky. Budu předpokládat použití třísektorových BS. Pro voice users volím RU = 12,2 kbit/s. U přenosu dat předpokládám rychlost pohybu uživatele do 3 km/hod, PS data a RU = 128 kbit/s.

Na základě postupu výpočtu plochy buňky lze pro jednotlivé obce stanovit minimální plochy buněk. Při tomto výpočtu jsem vycházel z toho, že krajina je v uvažované oblasti bez významnějšího terénního převýšení (zanedbám vliv profilu trasy). Proto jsem vstupní hodnoty pro výpočet plochy buňky u data users a voice users ponechal stejné. Tím pádem pro každou obec vyjdou stejné limitující plochy buněk (viz tab. 9. a), tab. 9. b) ). Výpočet je uveden v následujících tabulkách:

 

a) b)

 

Tab. 9: Limitující plochy buněk

 

 

Nyní učím počet buněk z kapacitního hlediska. Výpočty jsou opět rozděleny zvlášť pro voice users a data users. Vypočtené hodnoty pro jednotlivé obce jsou uvedeny v následujících tabulkách:

 

 

Tab. 10: Počet buněk z hlediska kapacity pro uživatele přenášející hlas

 

 

 

 

 

Tab. 11: Počet buněk z hlediska kapacity pro uživatele přenášející data

 

 

Při těchto výpočtech je třeba srovnávat limitující plochu buňky (viz tab. 9. a), tab. 9. b) ) s plochou buňky, která vyjde v tabulce tab. 11. Počet buněk voice users a data users pro danou obec se určuje stejně jak jsem vysvětlil zde.

Celkový počet buněk pro danou obec tedy určím s využitím tabulky tab.2. Když veznu například město Dubňany, tak pro obsloužení provozu voice users mi vyšly 4 buňky a pro obsloužení provozu data users mi vyšlo 6 buněk. Na základě tab.2. můžu říct, že 6  buněk postačí pro vykrytí provozu datových uživatelů a umožní s dostatečnou rezervou uspokojit i potřeby uživatelů přenášejících hlas. Stejně tedy učím i celkový počet buněk jednotlivých obcí. Výsledek je zachycen v následující tabulce:

 

 

Tab. 12: Celkový počet makrobuněk obcí

 

Vysvětlivky: 2xBS(3) znamená, že použiji dvě základnové stanice a každá bude mít 3 antény (celkem 6 buněk), 1xBS(2) znamená, že použiji 1 základnovou stanici, která bude mít 2 antény (celkem 2 buňky) a pod..

 

Pokud tedy budu uvažovat s provozem jaký jsem zvolil pro navrhovanou oblast, tak signálem bude pokryta zastavěná část katastru každé obce. Situaci zachycuje následující obrázek:

 

 

Obce pokryté makrobuňkami

 

 

 

Makrobuňky pro pokrytí dopravních tahů

Pro pokrytí dopravních tahů jsem zvolil dvousektorové makrobuňky. Pro voice users beru RU = 12,2 kbit/s.   U přenosu dat předpokládám rychlost pohybu uživatele do 120 km/hod, PS data a RU = 128 kbit/s.

U směrových antén předpokládám, že antény nemají tak úzkou šířku hlavního laloku, že by byly k použití pouze na pokrytí cesty ( nejvzdálenější bod cesty od železnice je 1,5 km). Proto využiji jednu buňku k současnému pokrytí cesty a železnice. Situace je zachycena na zjednodušené mapě na následujícím obrázku:

  

 

Pokrytí dopravních tahů

 

Z mapy jsem vypočítal rozlohu uvažovaného území ( na předchozím obrázku zachyceno čerchovanou čarou) a použil ji k dalším výpočtům. Obdobně jako u makrobuněk pro pokrytí jednotlivých obcí, jsem stanovil potřebný počet buněk k pokrytí uvažovaných dopravních tahů. Výpočty jsou zachyceny v následujících tabulkách. V tab. 13. je výpočet pro uživatele přenášející hlas a v tab. 14. je pro uživatele přenášející data.

 

 

 Tab. 13: Počet buněk pro uživatele přenášející hlas

                                                                        a) Limitní plocha buňky z hlediska šíření vln

                                                                        b) Počet buněk z hlediska kapacity

 

 

 

Tab. 14: Počet buněk pro uživatele přenášející data

                                                                        a) Limitní plocha buňky z hlediska šíření vln

                                                                        b) Počet buněk z hlediska kapacity

 

Celkový počet buněk opět určím s využitím tabulky tab.2., na jejímž základě můžu říct, že 5 buněk postačí pro vykrytí provozu datových uživatelů a umožní s dostatečnou rezervou uspokojit i potřeby uživatelů přenášejících hlas. Základnové stanice budou zapotřebí tři ( 2xBS(2), 1xBS(1) ).

 

 

 

Mikrobuňky

Postup určení počtu základnových stanic je stejný jako u makrobuněk. Jen využívám vzorec (4.8), s =10 dB.

 

Obchodní centrum

Pro pokrytí jsem zvolil třísektorové mikrobuňky. Pro voice users beru RU = 12,2 kbit/s. U přenosu dat předpokládám rychlost pohybu uživatele do 3 km/hod, PS data a RU = 128 kbit/s. Navrhovaný prostor je ohraničený zástavbou, takže beru LIndoor = – 20 dB. Údaje o počtu mobilních uživatelů čerpám z tabulky tab.8.a).

Výpočet vypadá tedy následovně (viz tab. 15.):

 

  

Tab. 15: Počet buněk pro uživatele obchodního domu přenášející hlas

a) Limitní plocha buňky z hlediska šíření vln

b) Počet buněk z hlediska kapacity

 

 

 

 

Tab. 16: Počet buněk pro uživatele obchodního domu přenášející data

a) Limitní plocha buňky z hlediska šíření vln

b) Počet buněk z hlediska kapacity

 

S použitím tab. 2. jsem stanovil potřebný počet buněk: 1 – tomu odpovídá jedna anténa, která se vhodně umístí vevnitř na konstrukci obchodního domu.

 

Zimní stadion

Předpoklady jsou stejné jako u výpočtu obchodního domu, jen údaje o počtu mobilních uživatelů čerpám z tabulky tab.8.c). Výpočet vypadá následovně (viz tab. 17., tab. 18.):

 

 

Tab. 17: Počet buněk pro uživatele zimního stadionu přenášející hlas

a) Limitní plocha buňky z hlediska šíření vln

b) Počet buněk z hlediska kapacity

 

 

 

 

Tab. 18: Počet buněk pro uživatele zimního stadionu přenášející data

a) Limitní plocha buňky z hlediska šíření vln

b) Počet buněk z hlediska kapacity

 

S použitím tab. 2. jsem stanovil potřebný počet buněk: 2 – tomu odpovídají dvě antény, která je nutno následně vhodně umístit na vnitřní část konstrukce zimního stadionu.

 

Pěší zóna

Předpoklady jsou opět stejné jako u výpočtu obchodního domu – používám ale dvousektorovou BS. Údaje o počtu mobilních uživatelů čerpám tentokrát z tabulky tab.8.b). Výpočet vypadá následovně (viz tab. 19., tab. 20. ):

 

Tab. 19: Počet buněk pro uživatele zimního stadionu přenášející hlas

a) Limitní plocha buňky z hlediska šíření vln

b) Počet buněk z hlediska kapacity

 

 

 

 

Tab. 20: Počet buněk pro uživatele zimního stadionu přenášející data

a) Limitní plocha buňky z hlediska šíření vln

b) Počet buněk z hlediska kapacity

 

Opět s použitím tab. 2. jsem stanovil potřebný počet buněk: 1 – tomu odpovídá jedna anténa, kterou je nutno následně vhodně umístit např. na pouliční osvětlení.

 

Makrobuňky pro pokrytí obcí

 

Makrobuňky pro pokrytí dopravních tahů

 

Mikrobuňky pro pokrytí obchodního centra

 

Mikrobuňky pro pokrytí zimního stadionu

 

Mikrobuňky pro pokrytí pěší zóny

 

Začátek stránky