Dimenzování sítě


Nahoru ] Radio Network Planning ] [ Dimenzování sítě ] Příklad návrhu ]

 

 
autor těchto stránek:

Jiří Molnár

 

Domů
Plánování sítě
Dimenzování sítě

Po navržení rozmístění BS, následuje výpočet potřebného množství kanálů. Výpočty vychází z provozního zatížení v buňce. K tomuto provoznímu zatížení je z Erlangových tabulek určen počet kanálů s daným blokováním. K těmto přenosovým kanálům, které jsou určeny kapacitou, se přičítají ještě řídící kanály v downlinku a přístupové kanály v uplinku.

Dále je v této fázi určována kapacita přenosových linek. Ta je závislá na množství uživatelských a signalizačních dat, které je zapotřebí přenést mezi jednotlivými částmi sítě.

Nedílnou součástí dimenzování sítě je určení počtu RNC a spínacích polí. V dalším textu vysvětlím výpočet množství RNC, jak jej uvádí [7].

 

Dimenzování RNC

V případě rozsáhlejší sítě je území rozděleno na několik regionů. Provoz v jednotlivých regionech obsluhuje jeden RNC. Dimenzování popsané v této kapitole přepokládá rovnoměrné rozdělení BS a zhruba stejný provoz.

Počet kontrolerů (numRNCs) potřebných ke spojení určitého množství buněk může vypočítat podle vzorce (4.10):

                             (4.10),

kde numCells je celkový počet buněk na navrhovaném území, cellsRNC je maximální počet buněk, které můžeme připojit k jednomu kontroleru a fillrate1 představuje rezervu (vyjadřuje v procentech, jaká část maximální kapacity se bude využívat).

Dále se zkontroluje počet RNC v závislosti na počtu BS podle následujícího vzorce:

                               (4.11),

kde numBSs je celkový počet BS na navrhovaném území, bsRNC je maximální počet BS, které můžeme připojit k jednomu kontroleru a fillrate2 opět představuje rezervu (vyjadřuje v procentech, jaká část maximální kapacity se bude využívat).

Počet RNC se určí ještě podle následujícího vzorce:

      (4.12),

kde tpRNC je maximální kapacita Iub rozhraní, fillrate3 představuje rezervu (vyjadřuje v procentech, jaká část maximální kapacity tpRNC se bude využívat), numSubs je očekávaný počet současně připojených účastníků,

                 (4.13),

jsou propustnosti pro hlas (voiceTP), obvodově spínané data (CSdataTP) a paketově spínané data (PSdataTP). Jednotlivé veličiny u rovnic (4.13) jsou následující: voiceErl je intenzita provozu jednoho uživatele, CSdataErl je intenzita provozu jednoho uživatele přenášejícího obvodově spínaná data, avePSdata je průměrný objem dat jednoho uživatele přenášejícího paketově spínaná data. bitratevoice a bitrateCSdata jsou bitové rychlosti. PSoverhead je doplňkový činitel paketově spínaných dat. SHvoice , SHCSdata a SHPSdata  jsou doplňkoví činitelé soft handoveru pro hlas, CS a PS data.

 

 

Příklad dimenzování RNC

Na navrhovaném území máme 800 základnových stanic, každá BS má 3 sektory a 2 frekvence. Předpokládáme cellsRNC = 1152,  fillrate1 = 90%. Potom je počet RNC dán vyčíslením rovnice (4.10):

 

Pokud dále předpokládáme btsRNC =384a  fillrate2 = 90%, rovnice (4.11) vede k výsledku:

 

Jestliže vezneme v potaz následující provoz:

·         přenos hlasu: voiceErl = 25 mErl/uživatele, bitratevoice = 16 kbit/s,

·         CS přenos dat – služba 1: CSdataErl = 10 mErl/uživatele, bitrateCSdata = 32 kbit/s,

·         CS přenos dat – služba 2: CSdataErl = 5 mErl/uživatele, bitrateCSdata = 64 kbit/s,

·         PS přenos dat: avePSdata = 0,2 kbit/s na uživatele, PSoverhead = 15%,

hodnotu doplňkových činitelů pro pro všechny služby bereme 40%, celkové množství uživatelů je 350000, maximální kapacita Iub rozhraní tpRNC = 196 Mbit/s a fillrate3 = 90%. Použití rovnic (4.12) a (4.13) dává:

 

Ze tří výsledků, které nám v tomto příkladu vyšly, vezneme maximální z nich – tzn. 4,6 RNC. V praxi to znamená uvést do provozu 4 RNC s plnou kapacitou a jeden kontroler s omezenou konfigurací.

 

 

Začátek stránky